„Chystá se prý nějaká evropská směrnice o nulových emisích, budu muset kvůli ní dům předělávat?“ Krátká odpověď zní ne. Delší odpověď rozděluje dvě různé věci, které se v tom strachu smíchaly dohromady. Obě si zaslouží samostatnou odpověď.
Co je ZEB a dvě data, která je dobré znát
Řeč je o směrnici (EU) 2024/1275, revizi evropských pravidel o energetické náročnosti budov. V oboru se jí říká zkráceně EPBD IV. Zavádí nový cílový standard s názvem ZEB, zero-emission building, česky budova s nulovými emisemi.
Není to pasivní dům pod novým jménem a není to ani dotační program. Pasivní standard řeší, kolik energie dům spotřebuje. ZEB řeší navíc, odkud ta energie je a jestli budova přímo na místě nespaluje fosilní palivo. A s dotačním programem Nová zelená úsporám to nesouvisí vůbec: dotace je nabídka peněz navíc, ZEB je budoucí povinný standard. Dům s tepelným čerpadlem a fotovoltaikou na střeše má ke splnění ZEB blíž než stejně úsporný dům s plynovým kotlem.
Směrnice počítá se dvěma termíny a mezi nimi je zásadní rozdíl v tom, koho se týkají. Nové budovy ve vlastnictví nebo užívání veřejných subjektů, tedy úřad, škola nebo budova kraje či obce, musí být bezemisní od 1. ledna 2028. Všechny ostatní nové budovy, rodinný dům nevyjímaje, mají termín 1. ledna 2030.
Nestavíte pro stát ani obec? Rok 2028 se vás netýká. Rok 2030 ano, ale jen pokud jde o novostavbu, kterou v tu chvíli teprve stavíte. Dům, který dnes stojí nebo se dnes staví a bude dokončený dřív, do tohoto režimu vůbec nespadá.
Dům, který už stojí, předělávat nemusíte
Tohle je podle mě ta skutečná obava za otázkou z úvodu, a stojí za to ji pojmenovat přesně. V rané verzi návrhu se mluvilo o plošných povinných renovacích jednotlivých domů podle štítku energetické náročnosti. Přesně tahle část se v jednáních neprosadila a do finálního znění se nedostala.
Místo toho dostal každý členský stát za úkol národní trajektorii: průměrnou spotřebu energie za celý bytový fond, která má postupně klesat směrem k roku 2050. Jak k tomu stát dojde, dotacemi, motivací, případně vlastní budoucí legislativou, je na něm. Směrnice sama nikomu neříká, do kdy má zateplit svůj konkrétní dům.
Takže: dnes vám kvůli téhle směrnici žádný zákon neříká, že musíte dům opravit. Zítra taky ne. Kdyby se to jednou změnilo, půjde o novou a samostatnou povinnost, kterou bude muset napsat a schválit český zákonodárce, ne o automatický důsledek téhle směrnice.
Nepleťte si to s nZEB, ten už běží
Tady snadno vznikne zmatek, protože zkratky si jsou podobné. Nová stavba, kterou dnes stavíte, musí už teď splňovat standard nZEB, budovu s téměř nulovou spotřebou energie. U nás to platí pro všechny novostavby zhruba od roku 2020, na základě starší novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Se směrnicí 2024/1275 to nemá nic společného.
nZEB s malým „n“ je dnešní povinnost a řeší spotřebu. ZEB bez „n“ je budoucí a přísnější standard a řeší navíc zdroj energie a emise. Kdo vám dnes tvrdí, že kvůli „nové evropské směrnici“ musí váš už rozjetý projekt splnit standard, který se teprve zavádí, plete dohromady dvě různé věci.
Co zatím není jisté
Lhůta pro členské státy na přepsání směrnice do vlastního zákona byla 29. května 2026. Česko ji nestihlo. Transpozice se připravuje jako novela zmíněného zákona č. 406/2000 Sb., ale k létu 2026 ještě nebyla schválená ani účinná.
Znamená to, že přesné české znění, konkrétní paragrafy ani případné výjimky pro menší stavby zatím nikdo nezná, protože ještě neexistují. Termíny 2028 a 2030 dává přímo směrnice a transpozicí se neposunou. Ale jestli český zákon přidá k rodinným domům nějaké další upřesnění, to je k 1. srpnu 2026 otevřená otázka. Berte proto konkrétní paragrafové odkazy, které o tomhle tématu časem uvidíte, s rezervou, a ověřte si je proti aktuálnímu znění zákona, ne proti článku na internetu, ani proti tomuhle.
Proč to sledovat, i když vás to zatím netlačí
Stejná směrnice zavádí i povinné vykazování uhlíkové stopy budovy (GWP, potenciál globálního oteplování za celý životní cyklus) se stejnými roky: 2028 pro stavby nad 1000 m², 2030 pro všechny ostatní novostavby. Pro běžný rodinný dům to znamená totéž co ZEB samotné: povinnost nepřijde dřív než v roce 2030. Kdo staví dřevostavbu a zajímá ho uhlíkové srovnání se zdivem, najde samostatný článek na webu o dozoru dřevostaveb: EPBD IV a uhlíková stopa novostaveb.
Jedna věc na ZEB se ale nezmění bez ohledu na to, kdy přesně a v jaké přesné podobě k nám dorazí. Bezemisní budova bude vždycky potřebovat kvalitní, dobře utěsněnou obálku, protože bez ní se cíl nedá splnit žádným zdrojem energie. Pasivní standard, tedy n50 ≤ 0,6, dnes doporučuje ČSN 73 0540-2 a stejnou hodnotu drží i horní pásmo NZÚ. Pozor ale na to, že podpora běžných novostaveb v NZÚ končí a těžiště programu se přesouvá k renovacím, takže tuhle hodnotu berte jako technický orientační bod, ne jako cestu k dotaci. Míří to přesně tím směrem, kterým se bude muset vydat i ZEB: těsná obálka bez zbytečných tepelných ztrát. Přesnou budoucí hodnotu pro ZEB žádný český předpis zatím nestanovil, ale fyzika se nemění: bez těsné obálky bezemisní standard nesplníte, ať bude budoucí číslo jakékoli.
Kdo dnes staví na úrovni pasivního standardu a nechá si ji změřit, nedělá nic navíc kvůli směrnici. Dělá to, co dává smysl dělat tak jako tak, a mimochodem tím drží krok s něčím, co se teprve píše. Kde na tom vaše naměřené číslo dnes je, hned a zdarma porovná kalkulačka splnění požadavků.
Poctivá rada
Jestli vám někdo nabízí konzultaci nebo audit s tím, že to „vyžaduje nová evropská směrnice“ a týká se to vašeho rodinného domu už teď, zeptejte se ho na paragraf. K 1. srpnu 2026 žádný takový paragraf v českém právu neexistuje. Kdo vám dnes tvrdí, že kvůli téhle směrnici musíte hned něco podepsat nebo zateplit, neprodává vám informaci. Prodává vám strach roky předtím, než by k němu byl důvod.