„Můj kominík prostup jen omotal páskou, stačí to?“ Ne. A není to jedna chyba, jsou to dvě, každá z jiné normy: jedna se týká vzduchu, druhá ohně, a obtočená páska kolem trubky neřeší ani jednu z nich.
První polovina: vzduch
Obtočit pásku dokola kulaté trubky nedá to, co vzduchotěsná vrstva potřebuje: souvislou, celoplošně přilepenou plochu. Stejný problém rozebírám u kabelů protažených fólií: kulatý průřez se do rovné pásky nedá zabalit bez záhybu a v záhybu zůstává mikroskopická škvíra od prvního dne. U prostupu komínem bývá navíc plášť zaprášený nebo mírně zvlněný, takže lepidlo drží ještě hůř než na čistém kabelu. Pod podtlakem je to vidět stejně jistě: anemometr u takového prostupu běžně ukáže proudění, i když spoj navenek vypadá hotově. Správně se to řeší systémovou manžetou, jakou používám i u svazku kabelů: lepí se celou plochou, nikdy neomotává.
Druhá polovina: oheň
Tahle půlka se vzduchotěsností nesouvisí. Řeší ji jiná norma. Mezi pláštěm komína a jakýmkoli hořlavým materiálem, dřevěnou krokví, OSB deskou, dřevěnou pozednicí, musí zůstat volný odstup. U běžných izolovaných komínových systémů to bývá nejméně 50 mm, přesné číslo pro konkrétní systém dává ČSN 73 4201 a technický list výrobce. Ta mezera není rezerva navíc. Je to požadavek. A platí i tam, kde se zdánlivě nic neděje: povrch, který se roky opakovaně prohřívá, není totéž co povrch studený, i když na něm nikdy nebyl plamen. Přesně kvůli tomuhle mezera zůstává mezerou i po dokončení, i pod parozábranou.
Tohle se týká jen míst, kde je komínu poblíž co hořet. U zděné stavby s betonovým stropem kolem prostupu odstup od hořlavin řešit nemusíte, tam zůstává jen ta první polovina.
Čí je to vlastně detail
Kdo komín osazuje, hlídá typicky odstup od dřeva. Kdo lepí parozábranu, hlídá vzduchotěsnost. Správně se obojí řeší dohromady: nehořlavý rámeček udrží od dřeva normovou vzdálenost a na něj se celoplošně nalepí vzduchotěsná manžeta, ne přímo na plášť komína. Když se obě práce sejdou v jednom řemeslníkovi na konci směny, nejrychlejší řešení je obtočit páskou a jet dál. Tím se podseknou obě poloviny najednou. Prostup komínem je proto jeden ze čtyř prostupů, které kontroluju podle checklistu před měřením: musí být hotový a utěsněný, než má měření vůbec smysl.
Dokud je fólie vidět
Vezměte svinovací metr a baterku. Změřte vzdálenost mezi pláštěm komína a nejbližším dřevem. Zkontrolujte, jestli páska drží po celé ploše, nebo jde zespodu nadzvednout nehtem. Obojí se opraví za pár stovek, dokud se tam dá sáhnout: mezeru doplní nehořlavá vložka nebo rámeček, páska se nahradí manžetou. Po zaklopení znamená stejná oprava otevřít strop nebo střechu kolem komína, ne jen přelepit spoj. Ten samý komín projde ještě o vrstvu výš, doplňkovou hydroizolační vrstvou střechy, a to je samostatný detail s vlastní vadou: neopracovaný prostup komína přes střešní fólii.
Když je komín zaklopený
Obě poloviny mají svou vlastní kontrolu a jedna tu druhou nenahrazuje. Odstup od hořlavin před prvním uvedením komína do provozu ověřuje revizní technik spalinové cesty, je to povinná revize podle vyhlášky č. 34/2016 Sb., a není to moje práce. Vzduchotěsnost ověří blower door test, a to už moje práce je. Revize se dívá na vzdálenost od dřeva. Test se dívá na proudění vzduchu. Ani jeden z nich neuvidí to, co hlídá ten druhý.
Co s tím
Je to jiné riziko než couvající kouř kvůli podtlaku, a pořád ten samý komín, jen jiná strana kontroly. Požární odstup vám ověří revizní technik spalinové cesty. Jestli chcete vědět, jestli tudy uniká vzduch, to je moje část a domluvíme ji přes poptávku.