„Přidáváme fotovoltaiku a tepelné čerpadlo na hotový dům, ovlivní to vzduchotěsnost?“ Odpověď zní ano, a skoro nikdo se tím nezabývá, protože otázka míří na špatné lidi. Elektrikáře zajímají výkon a revize. Topenáře tlaková zkouška chladivového okruhu. Vzduchotěsnost obálky neřeší ani jeden. Není to jejich chyba. Je to díra v rozdělení práce.
Novostavbu na vzduchotěsnost testuje skoro každý, kdo o n50 vůbec slyšel, a testuje ji v hrubé stavbě, dokud je fólie nebo omítka vidět. Fotovoltaika a tepelné čerpadlo ale přijdou na hotový, zkolaudovaný dům klidně o pět nebo deset let později. Tou dobou se na obálku už nikdo nedívá, a přesně tou dobou do ní někdo vrtá.
Kde přesně vzniká nový prostup
U fotovoltaiky je to skoro vždy kabeláž. Stringy ze střechy musí sejít dolů k měniči, a měnič bývá v garáži, technické místnosti nebo na chodbě. Když kabel vede z nevytápěné půdy do vytápěného patra, projde stropem přesně tou vrstvou, která dělá dům těsným. Otvor pro průchodku bývá menší než dlaň. Nikdo ho proto nebere vážně.
U tepelného čerpadla je to horší. Venkovní jednotku s vnitřní spojují tři vedení: měděné potrubí s chladivem, odvod kondenzátu a silový kabel. Všechna tři musí projít obvodovou zdí. Firma udělá jádrový vrt, protáhne vedení stěnou a mezeru kolem nich zafoukne PUR pěnou. Tlakovou zkoušku chladivového okruhu udělá poctivě, protože bez ní chladivo do systému nenapustí. Vzduchotěsnost té samé díry nezkontroluje nikdo, protože se na ni nikdo neptá a v žádné smlouvě není.
Pěna díru zafoukne, vzduchotěsnou ji ale neudělá. Stejný problém popisuju u připojovacích spár oken: bez pásky napojené na vnitřní stranu spára časem dýchá. U prostupu obvodovou zdí je to stejné, jen to nevidíte, protože zůstane zakryté trubkou nebo krytkou.
Proč to neřeší nikdo
Fotovoltaici a topenáři nejsou stavební fyzici, a není důvod, aby byli. Mají vlastní odpovědnost: funkční systém, bezpečnou instalaci, revizní zprávu. Vzduchotěsnost obálky do jejich zakázky nepatří, a když se na ni nezeptá objednatel, nezeptá se na ni nikdo.
Dřív to tolik nevadilo, protože dodatečné prostupy byly výjimka. Teď ne. Výrobci vzduchotěsnicích systémů, třeba německá pro clima, jejichž manžety se v Česku běžně používají i na tenhle typ oprav, mluví o rostoucím počtu právě dodatečných prostupů: tepelná čerpadla, fotovoltaika, dodatečné nucené větrání. Berte to s rezervou, protože ten, kdo manžety prodává, má na téhle větě zájem. Z toho, co vidím na měřeních, to ale sedí. Dům navržený a testovaný jako uzavřený celek dostává v průběhu užívání jednu díru za druhou, každou od jiné firmy, v jiný den, bez informace o té předchozí.
Co s tím prakticky
Naplánovat trasu dřív, než dorazí montéři. Zeptejte se instalační firmy, kudy přesně kabel nebo potrubí povede a jestli existuje varianta mimo obytnou místnost, třeba přes technickou místnost nebo garáž. Ne vždy jde trasu vybrat, ale zeptat se nic nestojí a firma to obvykle ví, jen se jí to nikdo neptá.
Trvat na správném detailu, ne na pěně. Prostup potřebuje totéž co kterýkoli jiný prostup v parozábraně: manžetu nebo pásku napojenou zevnitř, difuzně otevřené řešení zvenku. Stojí to řádově stovky korun a pár minut práce navíc. Řekněte si o to předem, dokud je díra otevřená, protože po zaklopení a přetmelení se to ověří jedině přístrojem.
Vyfotit prostup, dokud je vidět. Detail před zapěněním i po něm, s popiskem, kudy co vede. Stačí telefon. Kdo si k domu vede stavební deník, ať fotku přidá tam, ať za pět let ví, co přesně je za tou stěrkou, až se bude řešit něco úplně jiného.
Nechat to po instalaci ověřit. V topné sezóně se nová netěsnost kolem prostupu ukáže na termovizi jako studený bod pod podtlakem, stejně jako kterýkoli jiný prostup v obálce. Kdo má z výstavby naměřené n50 a chce vědět, jestli se nezhoršilo, může nechat udělat závěrečný test znovu: metodou A, na hotovém domě, bez bourání.
Kdy na tom nezáleží
Poctivě: ne u každého domu to hraje roli. Starší dům bez rekuperace, s n50 klidně nad čtyři, jednu díru o průměru trubky ani nezaznamená. Je to zlomek toho, co už teď uniká jinudy, oknem, komínem, půdním výlezem. Tam bych termovizi kvůli jedné instalaci neobjednával, jsou lepší způsoby, jak ty peníze utratit.
Záleží to tam, kde dům na těsnosti staví: pasivní nebo nízkoenergetický standard s rekuperací, n50 blízko jedné. Tam umí jedna špatně utěsněná díra posunout výsledek měřitelně. A přesně v místě prostupu bývá stěna nejchladnější v okolí, což zvyšuje riziko kondenzace a plísně v místě, které nikdo pravidelně nekontroluje, protože ho zakrývá trubka nebo krytka.
Plánujete fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo a chcete mít jistotu, že z prostupu nevznikne netěsnost? Napište mi do poptávky do poznámky, jakou technologii instalujete a kdy. Termovize po instalaci vychází na běžném domě od 5 500 Kč, závěrečný test s protokolem od 6 400 Kč, a podle vaší situace vám řeknu, jestli se vyplatí obojí, nebo jen jedno z toho.